Trvalé následky jsou pojmem známým zejména v pojišťovnictví. Jedná se o jisté následky úrazu, nehody či jiné škodné události, při nichž došlo k trvalému poškození zdraví člověka. Jedná se o ztrátu končetiny, orgánu či třeba skalp v důsledku této nehody.

Odškodné představuje náhradu za takto utrpenou škodu. Jeho výše se určuje na základě bodovacího systému pojišťoven, který pamatuje snad na všechny druhy takové újmy. Samotná újma ale k vyplacení nestačí. Odškodnění za trvalé následky totiž ovlivní zejména posudek specializovaného lékaře, který určí skutečnou míru zranění. Toto hodnocení trvalých následků se provádí s odstupem času, kdy se zranění a situace kolem úrazu ustálí (zpravidla rok, při vážnější formě i po několika letech). Každá z pojišťoven má svou vlastní metodiku, kterou se při posuzování o odškodnění řídí, proto dejte pozor při uzavírání pojistné smlouvy a nechte si předložit více smluv od více pojistných orgánů.

Nejčastějšími nároky na odškodnění jsou například bolestné, ztížení společenského uplatnění, náhrada za ztrátu výdělku, odškodné pozůstalých, náhrada škody, nemajetkové újmy a mnoho dalších forem náhrad.

Ten, kdo nehodu způsobil, se zpravidla snaží snížit svou míru účasti v dané situaci, takže při získávání odškodnění někdy můžete narazit a domáhat se jej skutečně dlouho. Proto není na škodu, obrátit se v takovém případě na odborníky, kteří v tomto oboru mají své strategie, zkušenosti a zkrátka ví, jak na to.

Nárok na odškodnění vzniká osobám také v pracovních vztazích. Při vážnějších pracovních úrazech se toto odškodnění řeší s odstupem. Tedy až v té době, kdy jsou následky úrazu ustálené. Zpravidla to bývá rok, nikdy však se ne dříve. Pokud je třeba docházet na rehabilitace ještě rok po úrazu, je tento stav stále neustálený a s řešením nároku se počká další rok i dva. Ve výjimečných případech se řeší nároky takřka okamžitě. Tady se ale jedná o tak devastační následky, jako je ochrnutí nebo amputace některé části lidského těla.