Je smutným faktem, že ne všichni lidé jsou zcela pohybliví. Jsou mezi námi i takoví, kteří mají omezenou schopnost chůze, ať už z důvodu vrozené vady, zranění či nemoci. Pokud jsou jinak zcela zdraví, může to být pro tyto jedince velmi omezující, ač v dnešní internetem propojené době ani zdaleka ne tolik, jako dříve.

Pro tyto lidi jsou pak běžným řešením invalidní vozíky. S nimi se pravděpodobně setkal již každý z nás. Potkáváme je občas na ulicích, jsou poměrně častým výjevem v nemocnicích. Víte však, že neexistuje pouze jeden typ invalidního vozíku? Existuje jich více, a každý z nich má své výhody a nevýhody.

Ten nejzákladnější je běžný mechanický typ. V podstatě se jedná jen o jakési křeslo na kolečkách, přičemž ta zadní jsou podstatně větší než přední. Do pohybu jej sedící osoba uvádí otáčením právě zadních kol. Je to jednoduché, efektivní, ač ne příliš hygienické – koneckonců se daný člověk dotkne všeho, čím projede. Tento typ je často používán právě v nemocnicích. Hodí se pro lidi, kteří mají horní polovinu těla v pořádku. Je nejlevnější a druhý nejpoužívanější.

Tím prvním je pak skládací typ. Od výše uvedeného mechanického se liší tím, že je možné jej složit do poměrně tenkého balíku tím, že jej ohneme podél prostředku. To umožňuje snadnou přepravu například automobilem, stejně jako snadné skladování. Je dobrý pro lidi, kteří často cestují.

Jako poslední je třeba zmínit vozík elektrický. Ten se od předchozích dvou liší tím, že se nepohybuje lidskou silou, nýbrž pomocí motorku. Není tedy třeba roztáčet zadní kola, proto jsou všechna stejně velká. Ovládá se pomocí tlačítek, umístěných na rukojeti. Je ideální pro lidi, kteří mají částečně postiženou i horní polovinu těla.

Být ochrnutý jistě není nic příjemného. Naštěstí existují prostředky, které nám mohou umožnit žít takřka normální život a být nezávislí na pomoci ostatních. Invalidní vozík je jedním z nich. Pomohl a ještě pomůže mnoha lidem. A to je jen dobře.